Odjezd v 5:30 hod. někteří chvíli rozdýchávali, ale nakonec byli všichni včas u školy, aby naše cesta mohla začít. Ráno v autobuse bylo až do Mikulova ospalé. Na poslední zastávce na našem území jsme využili služeb čerpací stanice a místního wc. Ve vzpomínkách děvčat určitě zůstane hláška paní toaletářky: „Čtěte tu ceduli! Počkej na zelenou!“ Za další zhruba hodinu a půl jsme zastavili v Schönbrunnu. Na nádvoří byly stánky velikonočních trhů, teď jsme ale zamířili k císařskému schodišti a do zámeckých zahrad. Zastavili jsme se u Neptunovy fontány a vyšlápli kopec až ke Gloriettě. Pro Habsburky to prý ale byl celodenní výlet. Nahoře jsme dostali rozchod a asi za hodinu se sešli u hlavní brány. U stánků jsme si koupili veliké preclíky a také suvenýry.

Další půlhodinu jsme strávili v autobuse, který nás dovezl do centra. Tuto část putování jsme zahájili u Uměleckohistorického a Přírodovědného muzea na Náměstí Marie Terezie. Prošli jsme Hofburgem, hlavním sídlem Habsburků a dnes i prezidenta, prohlédli jsme si pozůstatky Vídně z doby římské a přes Uhelný trh jsme došli až ke katedrále sv. Štěpána. Tady nás čekalo další individuální volno. Někteří šli na Mozartovy koule, jiní na oplatky Manner, další koupit boty. Pak vedly naše kroky do Volksgarten k památníku císařovny Sisi. Kolem nové radnice a budovy parlamentu jsme už projížděli autobusem směr Prater. Tady nás čekalo poslední volno, téměř dvouhodinová jízda na různých atrakcích – řetízkových kolotočích, centrifugách, motokárách, horských dráhách, ale také v hradech hrůzy.

O půl šesté jsme přišli unavení k autobusu a vyrazili na cestu domů. V Mikulově jsme udělali povinnou zastávku a kolem 21:45 jsme parkovali za školou. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavého a snad se do Vídně ještě jednou, nebo i víckrát podíváme.