Návštěvu Vídně jsme začali v letním sídle Habsburků, v Schönbrunnu. Na hlavním nádvoří probíhaly velikonoční trhy, ale my se vydali do zahrad k Neptunově fontáně, kolem Římských ruin nahoru, ke kolonádě Gloriette. Vídeň i její okolí jsme odsud měli jako na dlani. Po rozchodu jsme zamířili k autobusu, aby nás odvezl do centra.

Hlavní část exkurze jsme začínali na náměstí Marie Terezie, u budov Přírodovědeckého a Uměleckohistorického muzea. Pak jsme přešli Ringstrasse a vkročili do Hofburgu – hlavního sídla Habsburků, dnes sídla rakouského prezidenta. V Hofburgu má sídlo i Španělská jezdecká škola, která je spojena se vzácným plemenem koní – lipicány. Z Michalského náměstí, kde stávají historické fiakry, jsme se uličkami vydali ke svatoštěpánskému dómu. Cestou jsme míjeli ty nejdražší obchody s oblečením či šperky, až jsme se zastavili u obchodního domu Julius Meinl. Odsud to ke katedrále sv. Štěpána bylo, co by kamenem dohodil. Na dobu osobního volna jsme dostali doporučení k návštěvě tohoto chrámu. Nejen kvůli dřevěné kazatelně, ale také kvůli možnosti vyjet výtahem k velkému zvonu Pummerin v Severní věži. Uvnitř kostela jsme pak objevili od stropu visící kameny, které jsou nasvíceny různými barvami podle právě probíhajícího liturgického období. Aktuálně to byla barva fialová. A proč zrovna kameny? Možná proto, že patron kostela sv. Štěpán byl ukamenován a kameny jsou jeho atributem. Pak už nás cestou k autobusu čekala jen Volksgarten s památníkem císařovny Sisi. Růže sice ještě nekvetly, ale zahradu nádherně oživily všude nasazené červené tulipány.

Poslední část exkurze, na kterou jsme se nejvíc těšili, probíhala v zábavním parku Prater. Po rozchodu jsme se rozprchli k různým atrakcím a někteří z nás měli problém se vrátit a určenou hodinu zpátky. Tak nás park pohltil. Tajemný hrad, horské dráhy, řetízkový kolotoč, staré vídeňské kolo a řada dalších. Unavení, ale šťastní jsme pak odjížděli domů. Poslední zastávkou byl hraniční přechod Mikulov. Teda řidiči a pan průvodce si mysleli, že poslední. Skutečně poslední zastávkou byla benzínová stanice Shell v Bystřici pod Hostýnem, protože 12 z nás nutně potřebovalo na WC. Slibujeme, že příště půjdeme v tom Mikulově :)

Děkujeme paní učitelce Hrachovcové i Haplové, že to s námi celý den vydržely, a těšíme se na další exkurzi za rok do Osvětimi a Krakowa.